- "Před pěti lety si od nás tchyně a tchán půjčili velkou sumu peněz," říká dvaatřicetiletá Klára. - Pro nás to tehdy bylo hodně. Byly to peníze z mého mateřského příspěvku a našich úspor. Peníze se jen tak povalovaly. Moji tchánovci potřebovali nutně něco udělat v letním domě...
...Tchyně Kláry, paní Kamila, svůj altán miluje, i když v něm není žádné zázemí: venkovní toaleta, zeleninová zahrádka, keře bobulovin, záhony ředkviček, květiny, malý skleník. Tchánovci stále tráví čas na svém pozemku, i když stará chalupa potřebuje spoustu investic a oprav.
Kdyby mohli, jezdili by tam bydlet i v zimě.
Už se o tom zmínili. Aby se však v chalupě dalo žít i v zimě, je třeba do ní investovat hodně peněz.
- Nechápu, proč to potřebují," povzdechla si Klára. - To už je lepší jet k moři. Na tuhle chalupu nejezdíme, je to zbytečné. Ale rodiče ji nechtějí prodat. Pěstují tam ovoce, bylinky a cukety "pro vnoučata", utrácejí peníze za hnojiva a stavební materiál. Teď je levnější a jednodušší koupit zeleninu a čerstvé bylinky ve městě, ale oni se k tomu nedají přemluvit...
...Před pěti lety si tchyně půjčila peníze na rekonstrukci letního domu a slíbila, že vše splatí do roka, maximálně do roka a půl.
- Nemohli jsme říct ne, protože naši rodiče věděli, že máme peníze, říká Klára - . - Kromě toho jsem měla s tchyní vždycky skvělý vztah. Proto jsme jim půjčili, protože jsme věděli, že nám to vrátí. Dokonce jsme si řekli: klidně, není kam spěchat, zatím to nepotřebujeme. Vrátíš nám to, jakmile budeš moct...
Půjčili rodičům peníze a o několik týdnů později Klára porodila dvojčata.
Nutno dodat, že jí přišla na pomoc tchyně. Vychovávat dvojčata není snadné a vždy je potřeba další pomoc, zejména na samém začátku.
- Na samém začátku mi hodně pomohla," říká Klára. - Nevím, jak bych to bez ní zvládla. Samozřejmě, že mnoho lidí netuší, jak zvládnout jedno dítě, a tady jsou dvě. Maminka moc pomáhat nemohla, protože v té době ještě pracovala, a paní Kamila za mnou jezdila každý den, dokonce se dočasně vzdala svého oblíbeného rekreačního domu.
Tchán se prvních pár let po narození vnoučat staral o chalupu sám a tchyně pomáhala Kláře s péčí o děti...
O penězích se prvních pár let zmiňovala sama tchyně, když říkala: "No, já si myslím, že teď peníze nepotřebuješ, viď? Nemáme je teď jak rozdávat. Ale pamatujeme si to, dluh určitě splatíme!". Teď už se o tom ani nezmiňuje. Zdá se, že stále nemají jak vrátit. Tchán už rok nepracuje a je nemocný. Tchyně je už dlouho v důchodu.
Klára a její manžel uvažují o výměně bytu za větší. Proto potřebují peníze. Klára se snaží naznačit, že je nejvyšší čas dluh splatit, ale všimne si, že tchyně hned tak nějak změní téma. Asi je lepší říct to na rovinu...
Manžel o tom nechce s rodiči mluvit.
- 'No tak,' říká, 'zapomeňme na ty peníze. Podívejme se na to z jiného úhlu pohledu - matka hodně pomáhala s dětmi, přinesla okurky.....
Klářin přítel, který o tom ví, také říká, že je nevhodné chtít po rodičích, aby spláceli staré dluhy. Její manžel má pravdu, mělo by se na to prostě zapomenout.
Její matka si však myslí, že by se na to nemělo jen vzpomínat, ale mělo by se to vyžadovat.
- Půjčili si peníze, několikrát o tom mluvili a slíbili, že vše vrátí. Ať svůj slib dodrží...
Hlavní foto: youtube