Je velmi zajímavé, že se máma a sestra rozhodly řešit své problémy na můj účet. Máma nechce vyměnit byt za dva menší, sestra nechce strčit svou hrdost do kapsy a vyjít s mámou, a já to všechno musím pochopit a odstěhovat se s manželem z vlastního bytu, aby tam mohla bydlet sestra.

Mám mladší sestru Mariku. Té je teď pětadvacet a mně čtyřiatřicet. Od rodičů jsme se odstěhovaly už dávno, ale před půl rokem se Marika musela nastěhovat zpátky k mámě - sestra se rozvedla s manželem, a tak se nastěhovala i s dcerou.

Máma má dvoupokojový byt, kde žije sama. Marika se nastěhovala s dcerou do jednoho z pokojů. Zdálo by se, že problém je vyřešen, ale ne.

Sestra se s mámou nikdy nedokázala dohodnout. Naše matka je náročná a sestra se nerada snaží. Umýt nádobí umí, ale ne teď, až za dvě hodiny. Máma to však chce mít hotové hned, jinak vyvalí oči a jde si umýt nádobí sama a pak dělá velký povyk.

Jde o to, že sestra a máma spolu nikdy nevycházely. Na druhou stranu já jsem na rozdíl od sestry nikdy takové problémy neměla. Jsem podobná mámě a sestra je podobná tátovi, protože ten se nerad zbytečně namáhal.

Když se sestra vdala a přestěhovala se k manželovi, najednou se jejich vztah s mámou zlepšil. Když Marika musela zase bydlet s mámou, všechno se změnilo. Navíc se k tomu přidalo malé dítě.

Jsem vdaná už tři roky a bydlíme ve vlastním bytě, na který jsme si vzali hypotéku. Po smrti mého otce nám zbyly nějaké úspory, které si máma rozdělila rovným dílem. Sestra ty své utratila za svatbu a já ty své dala na splátku. Díky tomu bydlíme s manželem ve vlastním bytě.

Často navštěvuji svou matku, která bydlí nedaleko mé práce. Od té doby, co se k ní nastěhovala moje sestra, dochází téměř vždy k hádkám. Nedávno mezi nimi došlo k vážné hádce, po které máma řekla, že už toho má dost.

- Víte, co mi řekla? - "Jestli se mnou nedokážeš vyjít, vyměníme byt za dva menší! Což znamená, že budu muset prodat svůj vlastní byt, protože nemám ráda nepořádek! Na co budu mít dost peněz? Přece si na stará kolena nebudu brát hypotéku. Ona naopak se svým nízkým příjmem s hypotékou počítat nemůže.

Přikývla jsem, máma měla pravdu, bez dotace nebude možné vyměnit byt. Máma pokračovala.

- Přišla jsem na nápad. Co kdybyste si to s Marikou vyměnily?

Nejdřív jsem nechápala, co tím myslí, ale máma mi to vysvětlila.

- Chci tím říct, že s tebou můžeme vycházet a ani s tvým zetěm by neměly být žádné problémy. Ty se nastěhuješ ke mně a Marika s dítětem do tvého bytu. Samozřejmě na nějakou dobu, než půjde vnučka do školky, a pak si Marika najde práci a pronajme byt.

Do konce mateřské dovolené zbývají ještě dva roky. Takže tvoje máma navrhuje, abychom se k ní s manželem na dva roky nastěhovali? Zajímavé.

Takový návrh jsem odmítla s vysvětlením mamince, že přece není důvod, proč tvrdě pracovat a všechno si odpírat, abych se později mohla nastěhovat s manželem k ní.

Zvlášť když s manželem plánujeme miminko, je nejvyšší čas. Nehodlám to odkládat o další dva roky. Mám úplně jiné plány. Ano, s maminkou dokážeme vycházet, ale stojí mě to hodně úsilí.

- Neměla jsem ty peníze dávat pryč, protože jsem si mohla koupit byt a pronajímat ho. Teď by to bylo užitečnější," zlobila se máma. Ale já jen pokrčila rameny - měla o tom přemýšlet dřív a teď už nemá smysl o tom diskutovat.

Večer mi volala sestra. Máma se jí zmínila o našem rozhovoru a sestra se velmi ráda přestěhovala do jiného bytu.

- Nemůžu s ní vycházet, je protivná. Vždyť ji znáš! - Marika se mě snažila přesvědčit. - Nemůžu si teď dovolit pronajmout byt. Pomoz mi!

Řekla jsem ne i své sestře. Řekla, že si na to vzpomene, ale to moje rozhodnutí nezměnilo. Nejsem Matka Tereza, abych každého pochopila a každému pomohla.

Chci myslet na sebe. Tenhle byt jsem nezdědila, ale zasloužila jsem si ho. Tak proč bych ho teď měla někomu dávat, byť jen na dva roky?

Matka a sestra mi střídavě volají a snaží se mě přimět, abych si to rozmyslela. Asi si budu muset brzy zablokovat jejich čísla, pokud nechtějí pochopit, že si to nerozmyslím

Hlavní foto: youtube