Nešla jsem ve stopách své sestry a nelhala jejímu manželovi. Vedla mě k tomu, abych mu řekla pravdu. Moje sestra je prostě drzá. Můj švagr se s ní chce rozvést, ale sestra si myslí, že za všechno můžu já.

Se sestrou jsme nikdy neměly dobrý vztah, i když náš věkový rozdíl je malý - jen pět let. Anna byla odmalička vychytralá, protože nám vždycky lhala a vymýšlela si. Podle mého názoru bylo jednodušší říkat pravdu, aby se později nespletla. Kvůli tomu měla moje sestra několik známých, ale žádné přátele. Z nějakého důvodu lidé nemají rádi, když jim někdo lže.

Anna na tom neviděla nic špatného. Naši rodiče byli měkcí a místo toho, aby lhářku pokárali a vysvětlili jí, že je to špatné, podporovali ji a mysleli si, že se z ní stane spisovatelka. Zatím se to nenaplnilo.

Vdala jsem se dřív než sestra, i když byla starší. S manželem jsme si vzali hypotéku, tvrdě jsme pracovali, abychom ji splatili a měli ji co nejrychleji za sebou. Moje sestra neustále měnila zaměstnání, protože kvůli své povaze nedokázala s nikým vyjít. Právě v práci se seznámila se svým budoucím manželem.

Velmi rychle se rozhodli, že se vezmou, a moje sestra stejně rychle otěhotněla. Narodila se jí holčička. Vlastní děti jsem ještě neměla, a tak jsem se ráda postarala o neteř, když mě o to sestra požádala. Sestra se ale zřejmě rozhodla, že jsem souhlasila s tím, že se stanu chůvou jejího dítěte, a mohla mě využít.

Sestra vydržela na mateřské dovolené šest měsíců a pak ji to zřejmě přestalo bavit. Začala mě často žádat o hlídání dítěte, aniž by brala v úvahu, že bych mohla mít jiné plány. Byla schopná přivézt dítě v sobotu ráno "na pár hodin" a vyzvednout si dceru pozdě večer. Něco takového dělala jen tehdy, když byl její manžel na služební cestě. Měl takovou práci, že často nebyl doma.

Když jsem si začala stěžovat, jak se chová, vymýšlela si spoustu historek, proč nemůže přijet nebo zavolat, a pak se zařekla, že už se to nikdy nestane. Samozřejmě jsem tomu nevěřila. Nevěřil tomu ani můj manžel. Naštěstí měl děti rád a nevadilo mu starat se o sestřinu holčičku.

Pak sestra začala dítě na několik dní opouštět. Když se něco takového stalo poprvé, už jsem nevěděla, co mám dělat, kam volat, když sestra večer nepřišla, a když jsem jí volala, pořád jsem slyšela, že "volané číslo je nedostupné". Zřejmě měla potíže, takže když ráno přijela, málem jsem ji uškrtila hned u vchodu. Pak se mi sestra přiznala, že má milence.

Když jsem se jí zeptala, na co potřebuje milence, když má manžela, pokrčila rameny a řekla, že to nechápu. Abych byla upřímná, ani já jsem ji nehodlala pochopit. Okamžitě jsem jí řekla, že jí s tím nebudu pomáhat, protože je to podle mého názoru zavrženíhodné. Anička se zasmála a řekla, že to pochopím, až budu starší. K tomuto tématu jsme se už nevrátili.

Před měsícem mě přišla navštívit se svou dcerou. Byla neděle. Nic ohlašujícího, ale převrhla na mě hrnek s kávou, takže když jsem se šla převléknout, sestra najednou odešla. Prostě odešla a nechala mě s dítětem samotnou. Měla jsem vztek, ale doufala jsem, že se večer vrátí. Ne, nevrátila se však.

V pondělí jsem musela zalhat svému nadřízenému, že jsem nemocná. Nechtěla jsem to udělat, protože mám kvůli nemocenské nižší plat. Ale v pondělí se mi sestra ani neozvala. Už jsem byla celá rozklepaná, manžel mi dokonce koupil prášky na uklidnění, takže když mi sestřin manžel najednou zavolal, rozhodla jsem se mu říct pravdu.

Řekla jsem mu všechno: o tom, že sestra flámovala, měla milence a dítě nechala u mě. Vyslechl mě a slíbil, že večer přijde. Požádal mě, abych mu zavolala, až se mi ozve jeho žena. Ta mi ale nezavolala. Její manžel, jak slíbil, večer přijel, vzal dceru, omluvil se za nepříjemnosti a odjel domů. Napsala jsem sestře a popsala jí celou situaci.

Anna mi zavolala ve tři hodiny ráno. Křičela, že jsem ji podvedla, že takhle se sestry nechovají, že se jí kvůli mně rozpadá rodina.

- Máš nového chlapa, tak s ním zůstaň, v čem je problém?

- Jsi snad hloupá? On nic nemá, na co mi je takový vztah!

Zbytek jsem nechtěla poslouchat. Prostě jsem to zablokovala. Anna měla pravdu, nechápu to.

Později jsem se dozvěděla, že se s ní manžel chystá rozvést a nechce jí dát dítě. Sestra začala navštěvovat kamarádky a vyprávět jim o tom, jak jsem ji podvedla, že jsem jí nechtěla být oporou. Sestra si myslí, že za všechno můžu já.

Samozřejmě že je to moje vina. Kdežto to, že lhala a týrala manžela, když vydělával peníze, a ještě ke všemu na pár dní opustila vlastní dítě, to je přece maličkost, ne?

Hlavní foto: youtube