Myslíte si, že když člověk opustí svou rodinu, je zrádce? Nepřistupujme k tomu takto, protože v životě se může stát cokoli. I to nejpevnější manželství se může rozpadnout. Je na vás, zda vztah zachráníte, nebo začnete znovu.
Mám kamarádku, které všichni záviděli. Její manžel byl pohledný, bez zlozvyků a miloval svou rodinu. Její dceři Anně bylo devatenáct let, zatímco oni byli manželé přes dvacet let. Za ta léta se jim dařilo dobře, šetřili peníze na koupi bytu pro dceru. K moři ani do zahraničí nejezdili příliš často. Odpočívali na svém pozemku s blízkými přáteli.
Když přišel čas začít žít sami pro sebe, najednou se všechno změnilo.
Manžel si začal tajně chatovat na internetu se ženou, která byla o dvacet let mladší než on. Stále mu imponuje svou krásou, veselostí a hlavně je čerstvým závanem radosti. Ví, kdy je vhodné ho pochválit, raduje se z jeho profesních úspěchů a zajímá se o jeho plány do budoucna. Vždy ho povzbuzuje. Jak by jí mohl člověk odolat?
Muž odolal. Dokonce s ní přestal komunikovat. Koneckonců chápal, že to není hezké vůči jeho ženě, s níž byl ženatý mnoho let. Vášeň se vytratila, ale smysl pro povinnost zůstal.
Choval se jako chlapec. Na dlouhou dobu se zavíral v koupelně, připravoval si koupel a povídal si se zajímavou ženou, kterou nikdy předtím neviděl.
Líbil se mu její smysl pro detail. Po nějaké době se na několik týdnů vytratil. Pak to začalo znovu: přitahovala ho, stačilo napsat jediné slovo - "ahoj". Cizinka naopak jako by si nevšimla, že čas od času zmizel, a ráda se s ním bavila dál.
Viděli se na fotkách, ale s domluvením schůzky nespěchali. Žena měla také rodinu a nezletilého syna. Třeba to všechno zítra přejde. Přesně v to doufali.
Mezitím osud připravil nový mazaný plán. Měli se sejít v nedalekém parku v době oběda. Podívali se na sebe. Usmáli se a natáhli ruce. Povídali si až do dvou hodin ráno a dlouho obdivovali tu náhodu. Zároveň se divili: "Jak se můžeš cítit osamělý v reálném světě a najednou pocítit pouto s někým, koho vůbec neznáš?".
Nemohli si pomoci. Už po pěti měsících manžel, aniž by se jí podíval do očí, oznámil své ženě, že odchází.
Navíc se stěhuje do bytu, který byl koupen pro jeho dceru. Do bytu, který koupili společně a utratili za něj společné úspory.
Má na to právo? Nemovitost je psaná na něj. Dcera stále studuje, možná se seznámí s bohatým mužem. Pak už byt nebude potřebovat.
Na druhou stranu, on celý život rodinu podporoval, nikdy nikomu neublížil, nikdy neřekl nepěkné věci. Jeho žena se celý život cítila šťastnou ženou, dcera studuje na prestižní univerzitě. Lze mu něco vyčítat?
Nemá tedy člověk ve stáří právo naslouchat svému srdci? Vždyť život je tak krátký a člověk by neměl trpět jen proto, že ho někdo může začít kritizovat a odsuzovat.
Je známo, že manželka se na svého muže velmi zlobí. Bývalý manžel se se svou mladou ženou nastěhoval do bytu, který koupili pro svou dceru ze společných peněz. Dvacet let manželství přišlo vniveč, kdo ji teď v tomto věku potřebuje? Budoucnost, která se zdála být jistá, byla zničena zradou milované osoby. Říká:
- Dcera dospěla, už se blíží stáří. Přátelé radí najít si svobodného muže, který by se o ni postaral. Proč bych to měla dělat? Nechci to ani zkusit.
Hlavní foto: youtube