Moje sestra Anna se bude příští měsíc vdávat. S manželem jsme měli v úmyslu se obřadu zúčastnit, ale když jsme dostali pozvánku, ukázalo se, že je určena jen pro mě...
Zavolala jsem sestře a zeptala se, o co jde. Anna řekla, že můj manžel samozřejmě může přijít, ale požádala mě, aby nebyl na svatebních fotografiích.
Můj manžel je totiž na invalidním vozíku. Je postižený už dlouho a moje rodina o tom ví. Moje sestra ho prý nechce vidět na žádné ze svatebních fotografií, protože se bojí, že bude přitahovat pozornost.
Anna to zdůvodňuje tím, že když se lidé přijdou podívat na naši rodinnou fotografii, vždycky se ptají na mého manžela, protože je postižený. Ona zase říká, že chce být na svatebních fotografiích středem pozornosti.
To mě rozzuřilo. Šla jsem za ní a řekla jí, co si myslím. Také jsem jí řekla, že na svatbu nepřijdeme. Volali mi rodiče a příbuzní, že bych se měla sestře omluvit, protože teď má deprese...
Dovedete si představit, že podle jejich názoru by můj manžel neměl být na rodinných fotografiích, protože "by to mohlo přinést problémy". Můj manžel nerad zatěžuje ostatní. Nevadí mu, že na fotografiích není. To mě ještě víc rozčílilo, protože teď vysíláme na jiných vlnách.
Je to tak špatné, že teď nechci být součástí obřadu? Manžel říká, že bychom tam měli být pro rodinu, i když on na fotkách nebude. Rodina stále čeká na mou odpověď. Vypadá to, že s nimi budu muset ještě bojovat.
Hlavní foto: youtube