- Mami, nastěhuj se k nám! Proč bys měla být pořád sama? Bude ti u nás líp, bude to hezčí, a navíc se Ania bude častěji vídat s babičkou. Žiješ sama v garsonce... - opakovaně naléhala dcera na svou matku Bożenu.
Božena dlouho odmítala. Ano, je jí sedmdesát osm let. Ano, žije v noclehárně a občas se nudí. Před rokem jí zemřela kočka a ona si nechtěla pořídit nové zvíře. Bylo pro ni těžké přijít o "kamarádku". Ani televizní seriály a různé pořady ji neoslovily. Všechno si promyslela a rozhodla se, že pokud ji dcera znovu pozve, řekne ano!
No a co? Dceru vychovávala prakticky sama. Její manžel Michael zemřel už dávno, když Agáta ještě chodila do školy. Řídil náklaďák a usnul za volantem... Paní Božena vzpomínala, jak musela pracovat ve dvou zaměstnáních, aby mohla dceru vychovávat. Vzpomínala také na fronty na maso. V noci plakala... No a Agátka je už dospělá, vdala se a narodila se jí dcera. Teď už si může odpočinout a jen si užívat života...
- Agátko, ať přijde Patrik a odvede mě k tobě. Už jsem se rozhodla. Budu pronajímat svůj byt. Chtějí se do něj nastěhovat dvě studentky. Jsou to hodné dívky. Ať bydlí... - Řekla paní Božena své dceři do telefonu.
- Mami... Mám velkou radost! Dneska přijedeme. Přijdeme všichni! - radovala se její dcera.
Druhý den se život paní Boženy změnil. Žila se svou rodinou, blízkými lidmi. Nastěhovala se do pokoje, který pro ni byl připraven. Její dcera bydlela ve čtyřpokojovém bytě. Paní Božena pověsila své věci do skříně, na stolek rozložila různé drobnosti. Nebylo to tak útulné. No, zvyknu si na to. To si pomyslela, když se rozhlížela po pokoji.
Na začátku to bylo skvělé. Paní Božena si užívala nový život, velkou televizi, ortopedickou matraci, okno s výhledem do parku..... Ale štěstí netrvalo dlouho, jen pár dní. Už v pátek začaly nějaké problémy...
Večer byla cítit vůně cigaret, kterou paní Božena nemohla vystát. Nikdy v životě nepila ani nekouřila. Šla do kuchyně a uviděla svého zetě Patrika na balkoně, jak spokojeně popíjí pivo a pojídá chipsy. Byla v šoku... Rozhodla se, že si o tom promluví se svou dcerou.
- Agáto, co se včera stalo? - Řekla dceři ráno, když zeť nebyl doma.
- Mami, co se stalo? - Agáta se na ni podívala a nevěděla, co tím matka myslí.
- Co se stalo? Patrik kouřil na balkoně a pil pivo až do půlnoci! Nemohla jsem půl noci spát, strašně mě bolela hlava! Nemohla jsem tomu uvěřit! Agáto, udělej něco! Pokud... - řekla Božena.
- Pokud co, mami? Chceš nás zahnat do kouta? Dělám si legraci... - Agáta se usmála. - 'Mami, Patrik pracuje celý týden, je jediný, kdo v naší rodině vydělává. V pátek si chce odpočinout. Dohodli jsme se s ním na tom. Pátek - odpočinek, sobota - rodina a neděle - odpočinek. Musíš si na to zvyknout. - řekla Agáta a odešla z kuchyně, nechala matku o samotě, aby žena pochopila, co jí dcera řekla. Paní Božena byla překvapená.
Doma ve svém bytě si paní Božena představovala, jak budou trávit společný čas. Jak by pili čaj a povídali si o různých věcech. Jak by radila a kritizovala mladé, jak by si s vnučkou Anna.... četla knížky. Ukázalo se, že všechno je jinak. Ve všední dny jsou všichni v práci nebo ve škole. O víkendech jedí, co se jim zachce. Agáta je pořád na dietě. Patrik si vaří knedlíky z obchodu a vnučka jako by jedla jen ořechy...
Jednou večer se Patrik s Agátou pohádali. Nejdřív si hlasitě povídali, pak na sebe začali křičet. Nadávali si. Paní Božena, pokud někdy slyšela nadávky, se vždycky snažila odejít co nejdál. Tady začala nadávat její vlastní dcera. Chtěla odejít z místnosti, aby je umlčela, aby jim domluvila, ale dcera ji zarazila - stačilo se podívat na matku.
- 'Mami, prosím tě, jdi do svého pokoje. Tohle není tvoje věc. Je to naše rodina a my si s tím poradíme sami! - řekla jí dcera...
...Té noci měla paní Božena vysoký krevní tlak. Poprvé v životě. Lékař, který přišel, se jí zeptal, jaké tablety na tlak bere. Byl velmi překvapen, že nikdy žádné léky nebrala. Od nynějška však bude muset. To jí také řekl. Paní Božena se začala divit. Když se k dceři nastěhovala, vůbec o tom nepřemýšlela. Nebo o tom neuvažovala?
Teď opouštěla svůj pokoj stále méně často a smutně se dívala z velkého okna. Začala mít problémy se srdcem, vysoký krevní tlak. V pátek zavírala okno, aby se k ní kouř nedostal. Vnučku vídala jen letmo, častěji ani Annu ne, jen temeno hlavy. Dívka pořád držela v ruce telefon...
Paní Božena začala méně často chodit na procházky a častěji ležela v posteli s knihou, kterou nikdy neotevřela. V noci nemohla usnout... Jednoho večera se jí začalo stýskat po bytě. Po staré, ale útulné pohovce. Po šálcích na čaj, po vrzající podlaze. Najednou si uvědomila, že se opravdu chce vrátit domů!
- Mami, já ti nerozumím! Opravdu ti nerozumím! Co ti chybí? Vždyť tady máme všechno. Teď budeš zase sedět sama ve své posteli... Možná si to rozmyslíš, co? - začala přesvědčovat Agáta...
- Ne, ne, ne, ne, Agáto. Já jdu domů. To už stačí! Mám přátele, dobré sousedy. Lavičku na dvoře, zajímavé knihy. Měla bys mě navštěvovat častěji. S Annou. A s Patrikem, samozřejmě. - řekla paní Bożena.
Doma umyla podlahu, i když studenti při stěhování zanechali byt v perfektním stavu. Znovu zalila květiny. Vrátila všechno na své místo a dělala to s velkým potěšením. Knihy vrátila zpět na poličku. Posadila se k oknu, aby si vypila šálek čaje. Nalila si čaj do starého porcelánového šálku.
Jak je doma dobře! Jak je to báječné! pomyslela si paní Božena a rozhlédla se po své útulné kuchyni. Také ji napadlo, že by si přála mít kočku. Takové malé koťátko, zrzavé! Rozhodnutí padlo. Zítra to udělá! A vyhodila by všechny tablety.
Opláchla šálek, položila ho na sušák a začala si číst knížku. Četla a občas si udělala přestávku a poslouchala. V bytě bylo ticho. Jen občas zaštěkal sousedův pes z horního patra; ten večer pršelo.
Četla a pak s knihou v ruce usnula. Zdálo se jí o červené kočce a z nějakého důvodu ji držel její zeť - Patrick. Usmíval se a něco jí.... říkal. Z nějakého důvodu se cítila velmi dobře. Skoro jako v dětství...