Rodiny se liší. Někde jsou divoké rozpory, někdo má problémy s alkoholem nebo nevěrou, někdo nemá peníze a chuť do života.
My nemáme tendenci mít tak závažné problémy. Nebýt mé tchyně, bylo by všechno perfektní. Dlouho jsem se snažila si na ni zvyknout, ale nepodařilo se mi to.
Vím, že pouto mezi rodiči a dětmi je velmi silné a zvláštní. Ale být mamánek v sedmatřiceti letech, to už je hodně přehnané! Můj manžel a tchýně mají spoustu vlastních tajemství, pořád si něco šeptají a mluví o věcech za mými zády. Dávají mi to najevo jen při výjimečných příležitostech.
Tady je příklad - extrémní situace, která se nedávno stala v naší rodině. Náš syn Šimon je skoro celé léto na letním sídle mých rodičů a tchyně Natálie si ho nemůže vzít na týden nebo dva k sobě.
Maminka je lékařka, takže málokdy má dovolenou, dokonce i během koronaviru pracovala. Táta si s vnukem kvůli svému zdraví sám neporadí. Já dovolenou nedostávám... Proto jsme se spoléhali na tchyni. Domluvila jsem se s ní měsíc dopředu, nevadilo jí to.
Týden před dovolenou mi zavolala a řekla:
- Pavlíno, dostala jsem poukaz na dovolenou, tak to musíš se Šimonem nějak zvládnout.
Překvapeně jsem položila telefon. Vypálila mi rybník. Nejdůležitější pro ni bylo, aby měla perfektní prázdniny, a vnuk ji vůbec nezajímal. Později jsem zjistila, že poukaz vůbec nedostala - koupila si ho sama, i když věděla, že se má v té době o Šimona postarat.
To jsme od ní nečekali!
Než Natálie odjela, požádala mého muže, aby se postaral o skleník a zaléval zeleninovou zahradu. Protože byl zaneprázdněný, tato povinnost automaticky připadla mně. Ale já jsem řekla, že nehnu ani prstem. Měla jsem k tomu své důvody:
- Ty jsi mě podrazila a podvedla. A když jsi potřebovala pomoc, přišla jsi jako první. Nebudu pro tebe nic dělat; chtěla sis odpočinout, tak si odpočiň. Tvoje zelenina uvadne, ale to není můj problém.
Tchyně byla samozřejmě naštvaná, ale cestu neodložila. Teď běhám po různých institucích a hledám pro syna nějaký tábor, protože v té době musí někde být.
Hlavní foto: youtube